Čtvrtý den
Dnes 13.6. 2019 jsme se vydali na Ptačí vyhlídku. Ráno jsme vstali v sedm hodin, v osm jsme šli dolů do jídelny na snídani, kde nám pan učitel Syrový řekl, že půjdeme na túru na Ptačí vyhlídku, i když mrholí. Ve čtvrt na deset jsme vyšli. Ušli jsme čtyři kilometry a byli jsme tam. Protože byla ještě mlha, z vyhlídky nebylo moc vidět a tak jsme šli dál. Šli jsme kolem Petrovky a Moravské Boudy, potom jsme došli na rozcestí a rozhodli jsme se, že půjdeme zpátky. Na Medvědí Boudu jsme došli okolo dvanácté hodiny. Za celý den jsme ušli přibližně deset kilometrů. K obědu jsme měli zapečené těstoviny s uzeným masem. Po obědě jsme měli do dvou hodin odpočinek. Po druhé hodině jsme se rozhodli, že už dnes na další túru nepůjdeme, a tak jsme si šli s dětmi kreslit plakát míst, které jsme v Krkonoších navštívili. Od sedmi hodin večer nás čeká závěrečná párty, na kterou se moc těšíme.

K. Vřešťálová, V. Sýsová, A. Holcová

→ foto Den čtvrtý ←

Třetí den
Dnešní ráno začalo tím, že kluci málem zaspali, kdyby je Ája nevzbudila. Ke snídani jsme měli (jako každý den) švédský stůl. Po snídani jsme se připravili a v 9 hodin jsme vyšli na naši výpravu, akorát bez Dominika, protože má potíže s kolenem. Navštívili jsme mnoho zajímavých míst např. pramen Labe, Sněžné jámy, Mohylu Hanče a Vrbaty nebo Pančavský vodopád. Skoro všichni jsme byli unavení hned po prvním kopci. Tomáš se celý den staral o malého Martina ze třetí třídy. Dohromady jsme ušli cca 19km a zpátky na chatu jsme se vrátili kolem čtvrté hodiny . Všichni jsme zdraví a živí. Těšíme se na vás.

S pozdravem Ája, Kája, Štěpa a Verča.

→ foto Den třetí ←

Druhý den - Úporná cesta na Sněžku
Milí rodiče, kamarádi a učitelé. Vítáme vás u dnešní reportáž. Dnes vám povíme jak jsme konečně zdolali nejvyšší horu České republiky jménem Sněžka. Touto horou prochází hranice mezi Českou republikou a Polskem. Dnes jsme vstali, teď se podržte, v 7:00 hod. Měli jsme jen půl hodiny se připravit na snídani a jít na ní. V 8:00 začala naše cesta smrti. Seběhli jsme na autobusovou zastávku, pardon sešli jsme! Autobus nás vyvezl ke Špindlerově boudě, kde se před námi tyčil velmi, velmi prudký kopec, ale Sněžka byla o pár kopců dál. Když jsme se konečně vyškrábali na kopec , funěli jsme jak něco. Abychom se dostali na Sněžku , museli jsme podstoupit velmi velké stoupání a klesání. Naše další zastávka , byla u nádherného výhledu na krajinu a 623 m dlouhé a 24,4 metrů hluboké jezero . Dokonce jsme viděli spoustu sněhu . Naše další odpočinková a také svačinová zastávka byla u Slunečních kamenů , kde jsme měli nádherný výhled a viděli jsme Sněžku na obzoru. Pan učitel Syrový nám určil cíl, kde máme počkat na ostatní než dojdou. Když jsme odcházeli od křižovatky, byla nám Sněžka blíž a blíž. Došli jsme k hotelu, který byl přímo pod Sněžkou. Všichni kromě pana učitele seděli na kamenech a koukali s otevřenou pusou na velmi, ale velmi prudký a velký kopec. Abychom se dostali na Sněžku museli jsme se na ní vyškrábat. Když jsme konečně byli na Sněžce, dýchali jsme jak o život. Koupili jsme si tam pití, turistickou vizitku nebo známku. Vyfotili jsme si třídní fotku a šli jsme zpět na Medvědí boudu. Cestou na další zastávku se pár lidí plazilo jako slimáci, mezi nimi jsme byli i my, co píšou tuto reportáž. Když jsme si chvilku odpočinuli a počkali na ostatní, vyrazili jsme dál. Pan učitel nám řekl cíl, kde se máme zastavit, byla to bouda “U Bílého Labe". Cesta, po které jsme šli mírně klesala, ale cesta byla plná velkých kamenů. Pár lidí ta zakoplo, byla to hrozná cesta. U boudy jsme si koupili pití, nanuky, vizitky, turistické známky a občerstvení. Náš poslední cíl byla Medvědí bouda. Byli jsme vyčerpaní a táhli jsme se za sebou s velkými mezerami k nám domů. Přišli jsme tam po skupinkách a všichni byli unavení. Pak jsme si odnesli věci na pokoje a šli na výbornou večeři, měli jsme špagety na boloňský způsob se sýrem. Potom jsme šli na pokoje si vzít věci na mytí a šli do umýváren se umýt a vyčistit si zuby. Pak jsme šli spát.

(PŘEŽILI JSME)

text: Lucie Jelínková, Kristýna Charvátová, Magdalena Pokorná, Josef Polívka, Karel Vymazal, Ondřej Krčík

→ foto Den druhý ←

První den
Dnešním dnem nám začal turistický kurz v Krkonoších. Od školy jsme odjeli v 9:10 a na místo jsme přijeli po jedenácté hodině. Ubytovali jsme se na chatě jménem Medvědí bouda. Po obědě jsme se připravili na naší první túru. Rozdělil bych ji na tři části. První cesta k Martinově boudě ve výšce přes 1200 m.n.m. Ve druhé části jsme vyšli až k polským hranicím a následně jsme spatřili Mužské a Dívčí kameny. Cestou kchatě jsme se zastavili u Moravské boudy a po dlouhém bloudění lesem jsme se vrátili k naší chatě.

text:Tomáš Florián & Dominik Nezavdal

→ foto Den první ←