Sedmáci před vzdělávacím zařízením vysadili sakuru a zazpívali jí. Aby strom dobře rostl, pečlivě ho zalili a v budoucnu tak chtějí činit podle rozpisu služeb. Pod strom byla umístěna pamětní listina.
text: J. Cafourek

→ fotogalerie ←

Náš den Země probíhal v okolí naší školy. Ráno jsem se sešli ještě ve třídě. S paní učitelkou třídní jsme probrali všechny potřebné věci, zadali si jednotlivé úkoly, které budeme plnit a rozdělili se do pracovních skupin. Také jsme se vybavili studijním materiálem jako jsou Botanické klíče k určování rostlin, ale živočichů. Nezbytné pro nás jsou fotoaparáty k dokumentaci. A pak už hurá do přírody. První úkol byl zjistit skladbu lesa. Novodvorské lesy jsou převážně listnaté a pokud jsme narazili na jehličnan tak to byl smrk ztepilý, borovice, modřín opadavý a to vždy na pozemku novodvorských obyvatel. V lese byla spousta druhu brouků, z motýlů byl objeven pouze bělásek zelný. Zato komárů pisklavých byla hejna. Také jsme prozkoumali ruměnice pospolné a svižníka polního o kterých jsme se učili. A to už jsme až u rybníků kde se prohánějí bruslařky a vodoměrky. Na hladině si plavou labutě a kachny divoké. To byl krásný pohled, ale bohužel na chvilku neboť kamarádi objevují ČERNOU SKLÁDKU!!!! V lese fotíme a dost nás to mrzí. Nenašli se ani korýši, mlži a škeble což je známka nečisté vody. A co navíc na naší objevené cestě vidíme poštolku a holuba bohužel mrtvé. Ještě chceme provést pokus na žížale ale nikde žádná nebyla. Ani hlemýžď zahradní. Konečně všichni jásají „máme hlemýždě“, ale je takové sucho že vůbec nevylezl z ulity. Tak i my se dojdeme občerstvit do cukrárny. A podívejme se žížala na nás čekala před cukrárnou. Okamžitě vyndaváme papír, pokládáme jí a už, posloucháme jak při pohybu šustí svými štětinkami. Jeto pravda patří mezi maloštětinatce a navíc je užitečná – neboť kypří půdu. Vracíme ji do přírody.I rostliny jsou zajímavé např. : svízel přítula, smetánka lékařská, rozrazil rouškolistý, vlaštovičník větší, kopřiva dvoudomá, jetel luční, kokoška pastuší tobolka, plicník lékařský, sedmikráska chudobka, ale pozor jsou to velmi užitečné byliny. Tak a ještě hurá k áleji jírovce maďalu. Podíváme se zda tam není klíněna jírovcová, která kaštany napadá. Naše výprava ji neobjevila. Tak snad kaštany budou – můžeme je na podzim sbírat předat zvířátkům. Čas pokročil tak se celá naše výprava objevitelů (která byla oblečena do modrého – neboť i naše planeta se jeví z vesmíru jako modrá) se musí přesunout zpět do školy. Byl to ale prima den.
text: 6. třída, přepsali A. Jelinková a N. Raková

→ fotogalerie ←

Ochranou životního prostředí se v rámci projektového vyučování u příležitosti nedávného Dne Země zabývaly děti ze Základní školy v Nových Dvorech. Například žáci deváté třídy připravili včera pro své mladší kolegy na polní cestě směrem k zámku Kačina soutěžní dopoledne.
text: Jan Cafourek

→ fotogalerie ←

Také naše třída se zúčastnila Dne Země.Šli jsme směrem po polní cestě na zámek Kačina. Den předem jsme se domluvili že si vezmeme fotoaparáty a cestou budeme fotit různé živočichy. Po cestě jsme se snažili být potichu, aby jsme různé tvory nevyplašily. Cestou se nám podařilo vyfotit hlemýždě, motýla a bohužel ostatní živočichové byli již uhynulí. Mezi ty mrtvé patřili například:slepýš, brouk, žába atd. Cestou zpět jsme viděli tři velké mraveniště. Z vyfocených fotografií jsme zpracovali projekt.
(text a foto 5. třída)

Mezinárodní Den Země je každoročně slaven 22. dubna. Tento den je věnovaný boji za ochranu přírody a životního prostředí. Každý by měl svým malým příspěvkem pomoci k udržení Země v takovém stavu, aby na ní mohl pokračovat další život.
Na naší škole jsme si Den Země připomněli v úterý 28. dubna. My osmáci jsme se vypravili do Alíkova - do psího útulku v Kolíně. Dozvěděli jsme se, jak se máme zachovat, když se v našem okolí pohybuje zatoulaný pes. Také jsme pejskům přinesli něco malého na přilepšenou. V útulku není zrovna veselo. Viděli jsme hlavně samé mříže a za nimi smutné psí oči. Smutné jsou ale jen na chvíli, většinou mají psí příběhy dobrý konec. Tady vám přinášíme dva z nich.

Příběh o Uhlíkovi:
Uhlíka našli v měsíci lednu v Kolíně a předali do útulku. Měl přerostlou, slepenou a špinavou srst po celém těle. Neudržovaná srst mu ošklivě pokřivila tlapky. Také měl dlouho nemocné a neléčené oči, proto dnes nevidí, je slepý. V útulku se o něj postarali. Ostříhali ho, vykoupali. Vyléčili mu oči, srovnali tlapky. Uhlík si musel projít velkým trápením. Po vyléčení se z něj stal milý, přítulný pes. Dočkal se i nové rodiny, už není sám.
A tak neveselý Uhlíkův život je nakonec radostnější a veselejší.

Příběh o Šlapetkovi:
Šlapetka se toulal s velmi vážným zraněním přední nohy. Asi ho poranil projíždějící vlak. Zranění bylo velmi vážné a protože se mu dostalo lékařského ošetření moc pozdě, musela mu být odstraněna celá noha. Operaci za něj zaplatil psí útulek z nastřádaných peněžních darů. Šlapetka se po náročné operaci rychle uzdravil. Stal se z něj zase živý a mazlivý pejsek. Svoje venčení moc pěkně vyřešil, když potřebuje, opře se o strom. Pak se řádně venčí, jak se na pejska sluší a patří. Jeho příběh také šťastně skončil. I se svým nedostatkem Šlapetka našel nový domov.
text: Jan Holec