Ke konci školního roku si žáci 9.třídy vyzkoušeli, jaké to je být učitelem. Každý ze žáků si mohl vybrat, na jaký předmět a do které třídy chce jít učit. Vybírali jsme pouze ze tříd na 1.stupni, protože učení těch starších by bylo složitější. V některých třídách bylo dětí jen málo, zbytek třídy někam odjelo, pro někoho to mohlo být výhodou, pro někoho zklamáním, protože si chtěl vyzkoušet zvládnout větší počet dětí. I já jsem měla možnost učit. Učila jsem ve 3. třídě matematiku za paní učitelku Venclovou. Děti byli hodné a šikovné tak paní učitelka Venclová s námi ve třídě ani nezůstavala. Ovšem např. v páté třídě už to měli moji spolužáci těžší, tam už jsou děti starší a otrkanější, tak se jim moc poslouchat nechtělo.
Po poslední doučené hodině jsme se shodli s ostatními spolužáci, že nás to bavilo. Ovšem ani jeden z nás se nepřihlásil na pedagogickou školu. Myslím, že musíme všichni uznat, že učitelé to s námi neměli jednoduché a musí mít někdy velice pevné nervy. V tom je asi každý obdivuje. Někdo z mých bývalých spolužáku ze školy, kdo si tento článek přečte, si řekne - učitelé ti po nás pořád něco chtějí, ale většinou si potom každý z nich uvědomí, že učitelé pro nás chtěli jen to nejlepší...
text: Radka Hrbková

Koncem školního roku se konalo již tradiční "pasování" budoucích prvňáků. Organizace se jako v minulých letech ujala 9. třída.

Závěr loňského šk. roku najdete ZDE