Turistický kurz 2018

Čtvrtý den
Ráno jsme si přivstali a sešli jsme od chaty na autobusovou zastávku, ze které nás autobus vyvezl na Špindlerovku. Odtamtud jsme se vydali na Sněžku. Po cestě jsme viděli největší krkonošské jezero Wielki Staw, které je hluboké 26 metrů a dlouhé 606 metrů. Po cestě postupně všichni odpadávali. Kolem nás byli všichni přátelští, ale moc jsme jim nerozuměli. Výšlap byl lehčí, než jsme očekávali. Na Sněžce jsme se občerstvili a nakoupili suvenýry. Když jsme se vraceli, zjistili jsme, že nemáme Viktora. Nakonec jsme ho našli a vyrazili k Luční boudě. Od Luční boudy jsme už padali jako švestky. Šli jsme údolím Bílého Labe. Rozhodovali jsme se, jestli jít cestou, kterou už známe nebo zkusit něco nového. Rozhodli jsme se pro novinku. Cesta byla chvilkami blbá, ale nakonec jsme dorazili zpět na Medvědí boudu. Za celý den jsme byli odměněni dobrou večeří a diskotékou.

text: Verča, Nikča a obě Terezy

→ foto Den čtvrtý ←

Třetí den
Dopoledne:
Dnes jsme výjimečně nešli na dlouhou túru, ale jen vyhlídkovou trasu po okolí (asi 7 km). Ještě před tím jsme měli samozřejmě snídani ve stylu švédského stolu a pak kolem deváté hodiny jsme vyrazili. Šli jsme do velkého kopce za chatou a potom na Bradlerovy boudy. Od nich jsme šli na vyhlídku Ptačí kameny, kde byl nádherný výhled. Potom jsme šli na Petrovku a cestou jsme potkali spoustu přírodních pramenů. Petrova bouda byla bohužel v rekonstrukci, zastavili jsme se tedy až na Moravské boudě, kde jsme si koupili občerstvení. Pak jsme pokračovali prudkým kopcem dolů, kde výjimeční spolužáci zkoušeli účinky elektrického ohradníku. Naštěstí se jim nic nestalo. Celý den krásně svítilo sluníčko.

Odpoledne:
Ve 14:00 jsme vyrazili do Špindlerova Mlýna. Šli jsme prudkým kopcem dolů přes Medvědí koleno a Dívčí lávky. Cesta z kopce rychle ubíhala a po chvíli jsme byli na místě. Pan učitel nás zavedl do zdejších potravin, kde jsme doplnili zásoby, nabrali sílu a pomalu se začali chystat na cestu zpět. Šli jsme stejnou cestou a Roman nám ji zpestřil příjemnými písničkami. Zkoušel se také vyfotit u vody a téměř se znovu vykoupal. Cestou se ukázalo, kdo má kolik sil a kdo šel dřív spát, protože nás kopec rozdělil do několika skupin. Bylo dokonce i vidět, kdo má velký hlad. Třeba pan učitel se určitě bál, aby mu jídlo nevystydlo. Už se těšíme na další, královskou túru na Sněžku.

text: Dáda, Matěj, Dominik, Radek a Dan

→ foto Den třetí ←

Druhý den
Dnes bylo naším cílem ujít 18 kilometrů, a ušli jsme jen 17,5 km. Dnes se nám opravdu dařilo, Kuba si zapomněl obědový balíček, Roman se dnes dokonce dvakrát koupal ve vodopádech. Na „Martinovce“ jsme si odpočinuli po krátkém, ale náročném kopci hned na začátku. Poté jsme vyrazili na horu Velký Šišák, kde nás čekal pěkný kopec, ale oproti dalším to byla rovinka. Pak jsme sešli na Voseckou boudu. Tam jsme se někteří nadlábli. Nacpaný jsme vyrazili na Labské prameny, Labskou boudu a na Labské vodopády. A pomalu jsme se blížili k cíli. A z Martinovy boudy to s námi šlo pěkně z kopce až na Medvědí boudu. Dnešek jsme si moc užili, bylo to krásné.

text: Roman a Kuba

→ foto Den druhý ←

První den
Dnes 4.6. 2018 jsme vyrazili do Špindlerova Mlýna na Medvědí boudu, kde se bude konat náš turistický kurz. V 11:30 jsme vystoupili z autobusu, rozdělili si pokoje a pospíchali k obědu (Kuře na paprice). Po obědě jsme se přesunuli na pokoje, vybalili věci a odpočívali po vydatném obědě. Ve 14:00 jsme měli sraz před chatou a vyrazili na první, osmikilometrovou túru. Příroda je tu opravdu krásná. Navštívili jsme Martinovu boudu, Petrovku a Moravskou boudu, kde jsme se zastavili na malé občerstvení a náš pan učitel si dal tradiční krkonošské kyselo. Dále jsme navštívili Dvořákovu boudu a zdolali Dívčí a Mužské kameny. Potom jsme procházeli cestou z kamenů až k můstku přes říčku. Náš spolužák Roman chtěl nafotit malý vodopád, ale ujely mu nohy a zahučel po kotníky do vody. Je opravdu šikovný. Na chatu jsme se vrátili v půl šesté a pochutnali si na borůvkových knedlících, které byly k večeři. Těšíme se na další dny a doufáme, že si je užijeme.

text: Denča, Anet a Péťa

→ foto Den první ←